Michal Kačmařík

Druhý týden našeho dovolenkování měl mít ve znaku hlavně lezení na prvotřídní žule vyrůstající přímo ze zelených pastvin patřících po většinu času stračenám. Z rakouského údolí Ötztal jsme byli naprosto nadšení, a to naprosto ve všech ohledech. Pokusím se to shrnout nejdříve slovy, pak obrazy:

  • krásná příroda na každém kroku, převažující jehličnaté lesy s nekončícím kobercem brusnic, obří vodopády jak na běžícím pásu, průzračná jezera, vysoké hory…
  • nepřeberné možnosti pro všelijaké aktivity – všechny druhy lezení (viz dále), kolo, (vysokohorská) turistika, voda, …
  • vysoká kvalita služeb a podpory za přístupné ceny (Rakušané rozhodně netrpí potřebou z vás za každou cenu vytáhnout peníze za každou blbost)
  • rozumné množství turistů (pokud se tedy zrovna netrefíte do státního svátku)
  • perfektní ubytování za více než přijatelnou cenu s neskutečným výhledem

Co se týče lezení, lezli jsme sportovky s lanem v oblastech Oberriede a Engelswand. Kvalita materiálu a cest si nezadá s ničím, co jsem měl tu čest v Evropě poznat (včetně Francie a Španělska). Lezení mi přišlo zajímavé, různorodé, oproti klasickému lezení na vápně kreativní v pohybech i chytech. Cesty byly velmi dobře odjištěny (některé vyloženě přejištěny). Co se týče obtížností ve dvou popisovaných oblastech, tak největší výběr mají začátečníci a mírně až středně pokročilí – cest nad 7a (8 UIAA) je tam opravdu poskrovnu. Ale stačí se porozhlédnout po některé z mnoha dalších oblastí v údolí a na své si přijde opravdu každý. Užitečné informace včetně topo najdete zdarma na:

Ať jste tedy kdokoliv se zájmy o cokoliv spojeného s přírodou, rakouské údolí Ötztal jen doporučujeme!

Kategorie: Evropa, Portrét, Příroda

Prostor pro komentář